Vznik církve

Na počátku tohoto století si řada křesťanů po celém světě začala nezávisle na sobě klást otázku, proč jsou tak slabí a málo viditelní v tomto světě, když jim Bůh dal v Bibli tak velká zaslíbení.Jejich vlastní situace jim připadala podobná situaci, v níž byli Kristovi učedníci po jeho ukřižování, kdy se nejistí a ustrašení skrývali a vraceli ke svým původním zaměstnáním. Bible však říká, že zmrtvýchvstalý Kristus tyto své učedníky povzbudil. Řekl jim:“…zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“(Lukášovo evangelium, kap. 24, verš 49). To se také stalo. Asi sto dvacet učedníků se spolu modlilo na den Letnic (50 dní po Kristově zmrtvýchvstání) a náhle prožili to, čemu křesťané začali říkat křest Duchem svatým. Spolu s odvahou a novou silou obdrželi také dary Duch svatého – modlitbu v jazycích, její výklad, dar proroctví, uzdravování a jiné. Toho dne na základě kázání Petrova i dalších apoštolů vydalo Kristu svůj život na 3000 lidí!

Den Letnic se stal dnem vzniku církve a počátkem jejího rozmachu, kdy byl během několika desetiletí zasažen prakticky celý tehdy známý svět.Křesťané minulého století si položili otázku: „Není tato moc, tento křest Duchem svatým nabízen Bohem i dnes? Co když nejde o jednorázovou historickou zkušenost, jak tvrdí některé církve?“ začali se modlit a Bůh jim dal prožít totéž, co zakusili Kristovi učedníci o Letnicích. Prožili křest Duchem svatým spolu s přijetím jeho darů a stali se nadšenými křesťany vyzbrojenými tou mocí, jakou měla prvotní církev.Protože za jinými křesťanskými církvemi stojí většinou dlouhá tradice, jsou nedůvěřivé vůči novotám. I tato „novinka“ budila nejen nedůvěru, ale i tvrdý odpor. Proto byli křesťané s touto „staronovou zkušeností“ nuceni své církve postupně opouštět.

Netrvalo dlouho a začali se dozvídat, že se svou zkušeností nejsou sami, že totéž prožívají jednotlivci či skupiny křesťanů po celém světě. Začali se sdružovat nejprve ve sbory, posléze církev, kterým se začalo posměšně říkat „letniční“ podle svátku Letnic, kterým dokladovali bibličnost svého prožitku.Během necelého století se „letniční hnutí“ stalo třetím nejvýraznějším proudem současného křesťanství – vedle proudu katolického a evangelikálního. Letniční jsou v průměru nejrychleji rostoucími církvemi na světě. Počet jejich členů dnes celkově přesahuje 200 milionů. Naše církev, jejíž kořeny jsou ve Slezsku na počátku 20. století, je organizačně přidružena j největší světové letniční církvi „Assemblies of God“.

Po území naší republiky je rozseto přes třicet sborů s jejich misijními stanicemi. Každý sbor (včetně našeho) spravuje rada starších v čele se svými pastory. Celá církev je řízena Radou církve v čele s biskupem, jehož sídlo je v Kolíně.

Stejně jako jiné církve máme řadu sociálně-charitativních aktivit, a také vlastní biblickou školu – Vyšší odbornou školu misijní a teologickou v Kolíně.

Historie Apoštolské církve u nás

První letniční sbor na našem území vznikl na severní Moravě před rokem 1910. Skupina křesťanů z různých denominací se začala scházet ke studiu Božího slova a k modlitbám. Prosili o zmocnění k duchovní práci – Bůh je pokřtil v Duchu svatém a obdrželi dar mluvení v jazycích. Tato práce se šířila. Vznikaly další skupiny v Brně, Praze a na jiných místech, které požádaly úřady o registraci. V roce 1910 byly registrovány jako Spolek rozhodných křesťanů letničních. Za nacistické nadvlády byla jejich činnost zakázána. Po roce 1948 byly spolky zrušeny. Proto se bratři pokoušeli začlenit do některých církevních společenství, ale z důvodu věroučných rozdílů to nebylo možné. Od počátku šedesátých let usilovali o povolení vlastní církve. V roce 1977 byla na území Československa založena církev, která byla legalizována teprve na počátku roku 1989.